|
| |
|
|
Pojetí panenství v řecké kultuře
Svobodová, Markéta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Panenství je v kontextu mytologie a rituálů antického Řecka zajímavým tématem. Ačkoli v rámci řecké polis byla pozice žen marginální, v mýtu a rituálu hrály ženy a zejména panny velmi důležitou roli. Je to dáno hlavně přechodovým stavem ženy mezi dětstvím a dospělostí. Mýty a rituály, které se týkaly panen, zahrnovaly bohyně Artemidu a Héru, které dívkám v tomto přechodu pomáhaly. Doba přechodu dovolovala pannám osvojit si úlohu ženy. Stav panny byl mezistupněm mezi "divokým" dítětem a ženou schopnou přijmout roli matky a manželky. Ve své práci se zmiňuji například o Pýthii, Pandóře, Atalanté nebo Danaovnách, pannách, které vystupují v mýtech a rituálech. Čím byla panna v antickém Řecku definována? Proč byla tak důležitá v rámci mýtu a rituálu? Abych odpověděla na tyto otázky, obrátila jsem se na starořecké texty o anatomii a zdraví žen a starořecká mytologie a rituály mi pomohly tyto texty interpretovat. V kontextu řeckého myšlení byly panny "celistvé". Byly čisté, neposkvrněné, a právě z toho vycházela jejich moc.
|
|
|
Barokní legendy a kulty panenských mučednic
Kráčmarová, Alena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
4 Anotace Má práce se zabývá barokními legendami a kulty virgines capitales. Úvod do tématiky je zde zastoupen třemi kapitolami o legendistice, barokní literatuře a barokní zbožnosti. Na tuto obecnou část navazují kapitoly týkající se samotných virgines capitales, jejich legend a barokních kultů. Pozornost je věnována hlavně barokním souborům legend, které vznikly na našem území s přihlédnutím ke středověké legendistické tradici. V práci se zabývám řadou projevů úcty k virgines capitales, jako byly poutě na místa jim zasvěcená, dále lidové divadelní hry, včetně lidových obchůzkových her a dalších tradic.
|
|
|
Jak se ženy vztahují ke své "ztrátě panenství"
Bodocká, Anna ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ztrátou panenství se zaměřením na její chápání a vnímání u žen různých sexuálních identifikací, protože ztráta panenství je důležitým momentem v životě ženy. Výzkum je kvalitativního charakteru, kterého se účastnilo sedm žen - čtyři heterosexuálních a tři neheterosexuálních identit ve věkovém rozmezí 20-24 let. Sběr dat byl prováděn skrze rozhovory přes online platformu od března do dubna. Práce se zaměřuje na moment prvního sexuálního styku, vlastní definici klíčových pojmů, představy a pocity spojené s prvním sexuálním stykem a vliv na intimní život. Tato práce se opírá o existující sociologické rámce, které jsou popsány v teoretické části. Představuje, že žena nemusí vnímat první sexuální styk jako ztrátu panenství a ztráta panenství nemusí být začátkem intimního života. Abychom porozuměli chápání ztráty panenství je potřeba analyzovat představy, definice a pocity, které žena vnímá ve spojení se ztrátou panenství a momentem prvního sexuálního styku.
|
|
|
Žena v dobách pozdní antiky a raného křesťanství. Panna, manželka, vdova
Bendová, Linda ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat na základě rozboru vybraných traktátů církevních otců západokřesťanského okruhu, jakým způsobem byla vnímaná žena v období raného křesťanství. Je přitom příznačné, že vzhledem k dochovaným pramenům nemáme šanci nahlédnout do pohledů samotných žen. Krátce je charakterizováno rovněž postavení ženy římské a židovské, ze kterého postavení křesťanských žen do značné míry vyplývá. Pracovala jsem se spisy církevních otců v českých nebo anglických překladech, částečně i s latinskými originály (Jeroným, Tertulián, Augustin, Ambrož), jejichž analýzu řadím chronologicky. Práci dělím na tři hlavní kapitoly nazvané "Panna", "Manželka" a "Vdova", přičemž zkoumám pohled církevních otců na danou fázi života ženy. Opírají se nejčastěji o postoje apoštola Pavla zachycené v novozákonních listech, ale pracují pochopitelně i s jinými částmi Nového a Starého zákona. Došla jsem k závěru, že názory těchto mužských autorů se v některých ohledech často rozcházejí, ale všichni se shodují v tom, že ideálním stavem pro ženu je panenství, nebo život v sexuální zdrženlivosti. KLÍČOVÁ SLOVA Žena; rané křesťanství; církevní otcové; panna; manželka; vdova; Ambrož; Augustin; Cyprián; Jeroným; Tertulián; Nový zákon; apoštol Pavel
|
|
|
Augustinova nauka o manželství ve spisu De bono coniugali
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Augustinův spis De bono coniugali a zhodnotit jeho význam pro teologii manželství. Po představení pojetí instituce manželství v římské říši a ve spisech vybraných křesťanských autorů Východu i Západu v prvních čtyřech staletích a s přihlédnutím k rozvíjející se mnišské tradici se dále zabývá osobností a dílem Augustina z Hippo, zejména spisem De bono coniugali, a to nejen v kontextu reakce na dobové polemiky, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou naukou církevního autora o manželství. Klíčová slova Augustin z Hippo, církevní otcové, 5. století, manželství, panenství, přirozenost, čistota, tělo
|
|
| |
|
|
Reprezentace ideálu ženy v díle Tomáše ze Štítného
Bendová, Martina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na náboženskou mravně naučnou literaturu pozdního středověku, tedy 2. polovinu 14. a počátek 15. století, která se věnuje postavě ideální křesťanské ženy. Teoretický základ práce přináší představu středověkého člověka, jeho kategorizaci ve společnosti, místo ženy v rámci tohoto schématu a reflexi tohoto v dobových mravně naučných spisech. Otázka ženy je včleněna do kontextu české literatury a je představován typický žánr tohoto období tzv. traktát, v jehož rámci jsou tehdejší křesťanské ideály představovány. Východiskem pro postihnutí ženského ideálu je analýza traktátu Tomáše ze Štítného O trojím stavu. Pro ucelenější pohled na danou problematiku jsou zohledňována další související autorova díla.
|
|
|
Pojetí panenství v řecké kultuře
Svobodová, Markéta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Panenství je v kontextu mytologie a rituálů antického Řecka zajímavým tématem. Ačkoli v rámci řecké polis byla pozice žen marginální, v mýtu a rituálu hrály ženy a zejména panny velmi důležitou roli. Je to dáno hlavně přechodovým stavem ženy mezi dětstvím a dospělostí. Mýty a rituály, které se týkaly panen, zahrnovaly bohyně Artemidu a Héru, které dívkám v tomto přechodu pomáhaly. Doba přechodu dovolovala pannám osvojit si úlohu ženy. Stav panny byl mezistupněm mezi "divokým" dítětem a ženou schopnou přijmout roli matky a manželky. Ve své práci se zmiňuji například o Pýthii, Pandóře, Atalanté nebo Danaovnách, pannách, které vystupují v mýtech a rituálech. Čím byla panna v antickém Řecku definována? Proč byla tak důležitá v rámci mýtu a rituálu? Abych odpověděla na tyto otázky, obrátila jsem se na starořecké texty o anatomii a zdraví žen a starořecká mytologie a rituály mi pomohly tyto texty interpretovat. V kontextu řeckého myšlení byly panny "celistvé". Byly čisté, neposkvrněné, a právě z toho vycházela jejich moc.
|
host ::
RSS.